strana jedenáctá

1997

 

770 let od založení obce

   Přestože se toto výročí nebude nijak oslavovat, považuji za vhodné připomenout některá známá fakta z historie naší obce, aby byla uchována i pro další generace.

   Je zcela reálné, že naše obec existuje již přes 1000 let, v té době v okolí Řípu vznikaly první slovanské osady, avšak první písemná zmínka o naší vsi pochází až z roku 1227, je tedy seriózní, když tento rok je považován za vznik obce.  

Osídlení kraje a jména vsí  

    Středočeská pahorkatina mezi Ohří, Labem a Vltavou patří k nejstarším kulturním krajům v Čechách a po tisíciletí se tu střídali různí národové, z nichž některé neznáme ani podle jména. Jak nasvědčují archeologické nálezy (vykopávky starožitností), byly v pradávných dobách osídleny jenom úrodnější půdy, zejména náplavy podél řeky Ohře, Labe, potoka Čipelky (pramenícího u Straškova) apod. Tyto půdy byly nejdříve zaujaty i slovanským lidem, který se přistěhoval mezi zbytky původního obyvatelstva z Charvátska (pod Krkonošemi), což patrně také naznačuje svým jménem blízká obec Charvátce u Mšené Lázní (původně Chirwatec),takovýchto obcí s tímto názvem jsou v Čechách troje.  

   Zbytek území rozprostírající se od Řípu na západ až po Dobřský potok (Peruc, Křesín) a na jih  po Vraný potok (severně Velvar), byl téměř neosídlen jak dosvědčuje nedostatek archeologických nálezů a dlouho do středověku byl pokryt lesy, jak také naznačuje často se tam vyskytující hnědozemní půdní typ. Postupné osídlování a kultivování tohoto pustého kraje se provádělo po dlouhá století a to slovanským obyvatelstvem.  

   Podle filologického a etymologického výkladu jmen jednotlivých vesnic, můžeme usuzovati na postup osídlování našeho kraje. Nejstarší jména vesnic jsou tzv. patronymická jména, tj. odvozená od jména otce (rodu, nebo čeledě). Tato jména končí na –ice, - ovice a někdy na –any se pokládají za zvláště stará, odvozená od kmenů, rodů a čeledí a připomíná dobu společného majetku půdy celé vesnice. U nás se vyskytují zejména při Labi a Ohři. Některá jména vsí povstala podle povahy okolního terénu a druhu jeho porostu. Jiná jména vesnic charakterizují povahu, zaměstnání, případně i sociální postavení svých původních obyvatel. Všechna jména vsí končící na něves, -ov, -in, -ina, -yně atd. jsou odvozena od staročeských jmen zakladatelů, dokazují tedy pozdější osídlování a naznačují již individuální majetek.  

Název naší obce  

   Jménem Přestavlky, je v České republice označeno 11 míst. Devětkrát se vyskytují v Čechách a dvakrátna Moravě, vesměs v lesnatých krajinách. Podle filologického a etymologického výkladu „Přestavlky“ je ves „přestavlků“ , tj. lidí, kteří přestali vlků, to znamená, že upustili od marného pronásledování vlků,  tedy bývalých lovců vlků. K tomuto výkladu vedou staročeské příklady: přestaňte neužitečných slzí, přestal své řeči přestal svého předsevzetí. Nabízí se tedy domněnka o vzniku jména vesnice Přestavlk . Některý z českých knížat, meškající na svém hradu Budyni, kterému smečky vlků z blízkých rozsáhlých lesů dělaly na panství velké škody, poslal několik svých lidí do uvedených lesů s úkolem hubit vlky.

Tito lovci se usadili na okraji lesů při potoce a vystavěli si své chatrče. Uvedený potok byl ještě na začátku XIX. Století živý, jeho prameniště připomínají místní jména „Na blatech“, „V kalištích“ a „V koutech“ a v 70. letech minulého století občas ještě tékával, protože ve staré speciální mapě z roku 1870 je zakreslen jako vodoteč. Později, když snad unavení lovci svůj úkol splnili a vlky buď částečně vyhubili, nebo když opustili od jejich marného pronásledování, stali se „přestavlky“ a věnovali se plně zemědělství. Jejich dosud bezejmenná osada začala se nazývat

 Preztawilci“

   Jak Balbín, kronikář a spisovatel ze XVII. století podrobně popisuje, byli vlci za starých dob lapáni jednak do „klád“, tj. tluček (pastí), zhotovených ze dvou těžkých kmenů, ale nejvíce do „vlčích jam“. Možná, že na hubení vlků upomíná maše místní jméno „V jamách“.

   Vpředu zmíněné rozsáhlé lesy se rozprostíraly od Přestavlk na jihovýchod až za Ledčice a bezpochyby také na jih k Velvarům. Ještě nyní je kraj mezi Martiněvsí-Račiněvsí-Ledčicemi- Novou Vsí-Černucí a Radešínem velmi řídce osídlen přes to, že měří téměř 55 km čtverečních , takže by se tam vešlo právě 10 katastrálních území Přestavlk. Toto území bylo ve středověku pusté a dá se předpokládat, že bylo celé zalesněné. Procházela jím pouze prastará a proslulá obchodní cesta do Míšně: Praha – Drážďany.

    Všude tam, kde je nyní hnědozemní půdní typ,  jak je tomu u nás „V háji“ a na „Račiněvských ladech“, stávaly po staletí listnaté lesy. Z kterých tyto půdy vznikly. Naproti tomu na „Ladech“ směrem k Martiněvsi a na Městských ladech“ jsou převážně mazlavé a méně úrodné slinovatky a rendziny vzniklé přímo větráním opuky. To nasvědčuje tomu, že tam nikdy nebyly významnější lesní porosty a také tyto půdy nebyly dlouho obdělávány (ležely ladem), sloužily jenom jako viny, o čemž svědčí zachované místní názvy „Na ladech“, „Za ovčárnou“ apod. Pomístní název „Vořecha“ a „Ve vořechách“ připomíná, že v tomto prostoru byly rozsáhlé sady vlašských ořechů, které jsou zakresleny ve speciální mapě asi z roku 1870. Alej ořechů po obou stranách bývalé cesty od Nového boru až k lesu Nové setí byla vykácena až těsně před první světovou válkou (asi r. 1913). Místní občané tehdy říkávali, že kmenů ořechů bylo použito na pažby k vojenským puškám.

   Pro topografické a místní názvy části přestavlckého katastru, který měřil 561 ha, v tom 38 ha lesů, se užívalo těchto názvů: Na vrších, Na ležáku, Na Budyňsku, Na skalách, Na ladech, Na svatojáně, Na roudnické hranici, Na vršku, Na louži, Na vinicích, Na měchuře, Na novém setí, Nad hájem, Nad kouty, Nad březím, Nad louží, Pod vrškem, Pod strání, Nad strání, Pod městským, Pod březím, Pod lady, Pod holým vrchem, Pod suchou skalou, Pod červeným křížem, U háje, V háji, U kolečka, U kanálu, U račinského háje, U hrnčířské hlíny, U mělnické cesty, U hraničníku, V kavčinách, V koutech, Nad kouty, Vořecha, Ve vořechách, V jamách, Za ovčárnou, Za sušárnou, Za hospodou, Za hájovnou, Za skálou, Ve skalách a řada dalších odvozených pomístních názvů, kterých se užívalo a užívá dává tušit mnohé ze života „Přestavlckých“.

  Rok 1997 strana 2